Konec....
1. května 2009 v 8:52 | Terka
Končím s blogem, přemisťuji se na lépe fungující stránky www.shaky.wbs.cz Blog tu sice nechám, ale všechny články budu dávat na nový stránky, kde jsem začala úplně z nuly a jiným stylem... Pro mě lepším a zajímavějším. Jestli máte zájem, tak se podívejte!
Anketa
13. dubna 2009 v 20:16 | Terka
|
Já- Ostatní
Pod tímto článkem je anketa, tak vás moc prosím hlasujte! Zároveň bych se chtěla omluvit, že sem moc nepřibývají obrázky, fotky a vlastně ani články, ale mí to své důvody. Máme na pc nějaké přihlouplé zabezpečení, díky kteréému nenahraju na net video, obrázky na blog.cz, dessy mi nastavuje Hank@. Takže se ještě jednou omlouvám apokusím se to co nejrychleji napravit a obrázky by měly přibývat jako dřív.
Konec dostihové naděje
30. března 2009 v 20:41 | Terka
|
Já- Ostatní
Ve stáji panoval čilý ruch. Ošetřovatelé a jezdci připravovali své svěřence na ranní trénink. Byl to den jako každý jiný. Nebo to tak alespoň na první pohled vypadalo. Po obou stranách prostorné uličky, která vedla prostředkem stáje, byly boxy. Všechny stejné, až na jeden. Na konci uličky byl jeden velký box, odpovídající prostoru spíš pro dva koně než pro jednoho. Tam bydlel on. Kůň s velkým K. Naděje celé stáje. Winner. Pro všechny prostě Win.
Win měl před sebou poslední těžší trénink před velkým dostihem. Ten dostih měl rozhodnout o jeho dalším osudu.
Do stáje přišel trenér a začal vybírat pět koní, kteří měli jít na tréninkovou dráhu jako první. Win byl mezi nimi. Na dráze nejprve všichni rozehřáli koně a pak šli všichni za trenérem. Ten vybral čtyři koně. Apokalypsu, The Beautiful Midnight, The Best Runnera a Winnera. První tři koně rozmístil po dráze a Wina postavil daleko za ně. Jeho úkol byl jednoduchý. Měl postupně předběhnout všechny tři koně. Každý kůň se rozběhne vždy, když uslyší dusot Winnových kopyt.
Trenér dal pokyn. První kůň a Win vystartovali. Pro Wina to bylo jako zahřívací kolo. Svého soupeře dohnal během pár sekund bez sebemenších problémů.
Druhá Winův soupeř stál nachystaný na svém místě. Uslyšel dusot kopyt. Vystartoval. Za několik desítek metrů je začal Win dotahovat. Za necelou půlminutu běželi vedle sebe.Win předběhl svého soupeře. Běžel za svým třetím a zároveň posledním soupeřem, s kterým měl sehrát boj na život a na smrt. Winův soupeř čekal připraven vystartovat. Uslyšel za sebou rachot. Vyrazil. Neohlížel se. Nevěděl jaké drama se za jeho zády odehrává. Hotový horor. Po pár stech metrech mu přeci jen byl divné, že ho Win nedotahuje. Otočil se a jel se podívat, co se s Winem děje.
Když Wina uviděl, rychle seskočil ze svého koně a utíkal se podívat, co se Winovi stalo. Jeho zjištění bylo ještě horší než předpokládal. Win ležel na zemi, ze zadní nohy mu vytékal potůček krve. Jezdec hledal Julii.. Winovu stálou jezdkyni a skvělou žokejku. když ji uviděl, zděšením vykřikl. Ležela pod Winem. Nevnímala. Byla v bezvědomí, nejspíš měla něco zlomeného. Ruku určitě, to viděl. Ale jezdce trápilo to, že byla pod Winem zaklíněná. Win ji zavalil. Jezdec na nic nečekal, nasedl na svého koně a šílenou rychlostí jel za trenérem. Hrálo se na minuty, možná na vteřiny. To nevěděl. Když dojel za trenérem, jen mu řekl, aby zavolal veterináře a záchranku. Že Win ve třetí zatáčce spadl a Julie je zraněná a v bezvědomí. Win na ní leží. Trenér potřeboval pár sekund na vzpamatování. Jeho stopky už nepočítaly návrat budoucího šampióna do cíle. Už odpočítávaly osudné vteřiny životů Wina a Julie..
Sanitka a veterinář byli na dráze během dvou dlouhých minut. Jezdec jel mezitím rychle zpět k Julii a Winovi.
Jezdec sesedl šel se podívat, co mohlo zapříčinit tak hrozný pád. Nemusel chodit daleko, a už věděl která bije. Někdo natáhl přes dráhu lano. Bylo vidět, to ano, ale Julie ho rozhodně vidět nemohla. Tedy ne v té vysoké rychlosti, v dostihovém tempu. To téměř všechno splývá. Vnímáte jen sebe, trasu a v neposlední řadě koně. když Win zakopl o natažené lano,Julie to nečekala a nepomohla Winovi najít ztracenou rovnováhu. A ten spadl přímo na ni. Jezdec si to celé přehrál ještě jednou. Ujistil se, že by to tak mohlo být a šel za trenérem říct mu své podezření. Wina chtěl někdo vyřadit z dostihů. A taky mu své podezření vysvětlil. Společně šli za lékařem. Ten se snažil probrat Julii z bezvědomí.
Její první otázka směřovala k Winovu osudu. Trenér se otočil na veterináře. "Má zlomenou nohu a na druhé zadní noze má přetrženou šlachu." řekl veterinář. "To je konečná." dodal tiše. Julie se rozbrečela. Veterinář připravoval uspávací injekci a šel k Winovi.Julie, která ještě ležela vedle Wina k němu na táhla zdravou ruku a šeptala: "Ne! Ne! Prosím, ne! Winíčku, Wine! Neodcházej mi, prosím!Wine, Winíku, uzdrav se! Prosím, ať se stane zázrak!!" Julie to už nevydržena a začala plakat naplno.
Veterinář šel k Winovi. Julie to ještě nevzala a prosila dál: "Nedělejte to, prosím! Jsou mu teprv čtyři! Celej život má před sebou!!" veterinář zakroutil hlavou: "Julie, to nejde. Za pár dní by zemřel sám a mnohem bolestivější smrtí. Tohle je pro něj lepší. Toto by žádný kůň nepřežil..." Trenér vzal Julii za ruku. Win naposled vydechl. Julie vykřikla a propukla v obrovský pláč. Winovy oči se zatáhly šedým povlakem. Julii naložili do sanitky a odjeli. Trenér šel zrušit všechny dnešní tréninky, jezdec se šel postarat o svého koně. Win zůstal na dráze sám. Tak skončil život nadějného dostihového koně. Naděje a miláčka celé stáje. Koně s velkým K. Winnera. Život koně, u kterého měl o jeho osudu rozhodnout velký dostih. Osud si vybral jinak.
Další články
- Naše skoky listopad 2008- březen 2009 25. března 2009 v 21:12
- Úraz 22. března 2009 v 14:14



